Martina Součková: Veslování může být cesta ke špičkovému zahraničnímu vzdělání

Jakých největších úspěchů jste s novou osmiveslicí v uplynulém roce dosáhli?

Za mě je to určitě vítězství na loňských pražských Primátorkách. Slavia vyhrála v kategorii osmiveslic v roce 1910, pak 1936 a od té doby ne. Také jsme byli ve finále přeboru družstev a mistrovství republiky. V obou případech jsme skončili do šestého místa, což jsou u celorepublikových závodů skvělé výsledky. Navíc v rámci sčítání bodů z těchto dvou závodů jsme vyhráli pohár v kategorii muži. 

Takže na lodi jezdí závodníci z téhle kategorie?

Pro ně ji používám hlavně. Sice mám i juniory, ale těch není tolik, abych dala dohromady celou posádku. Často ale někoho z juniorů do posádky zařadím, aby si osmu vyzkoušeli a svezli se se staršími. Celkově ale chci, aby na ní jezdili závodníci vyšší kvality, protože to je opravdu špičková loď. Šanci na ní závodit by měli dostat hlavně ti, kteří se k ní propracují svými úspěchy.

V čem jsou hlavní rozdíly osmiveslice Filippi ve srovnání s loděmi, které jste používali před ní?

Lepší lodě umožňují přesnější nastavení, a tím pádem se mohou lépe přizpůsobit konkrétnímu veslaři. Velkou roli hraje i váha, na kterou je loď stavěná. Když jsme měli menší nebo jinak nevyhovující lodě, kluci na to prostě byli velcí a těžcí. Ve vlnách jsme pak třeba nabírali vodu, což bylo nepříjemné. Důležitá je i tvrdost materiálu – nová tvrdá loď je špičková, a čím je měkčí, tím víc je pohyb veslování znát, vlnění prochází konstrukcí lodi a ta pak nesedí na vodě, jak by měla.

Takže by se dalo říct, že přínos nové lodi je hlavně ve větším komfortu? 

To je jeden pohled na věc. Druhý je, že nám umožnila víc se přiblížit světovým trendům, které ovlivňují i styl veslování. Takže když pak některého ze svých svěřenců vyšlu studovat do zahraničí na sportovní stipendium a on se tam ocitne na špičkové moderní lodi, bude vědět, jak s ní zacházet. Důležité je už to, že je to osma. U zahraničního studia, především v USA, se jedná převážně o nepárové veslování (tedy takové, kdy každý veslař má jen jedno veslo), a to hlavně na osmách. V Evropě naopak jezdíme víc párové veslování se dvěma vesly. Proto jsem ráda, že můžu dát závodníkům, kteří uvažují o studiu v zahraničí, možnost naučit se nepárové veslování na kvalitní lodi. 

Svůj trenérský přístup dlouhodobě stavíte právě na tom, že chcete pomocí veslování otevírat svým svěřencům možnosti studia na zahraničních univerzitách, kde má tenhle sport významnou pozici. Jeden z vašich závodníků studuje už druhým rokem na prestižní univerzitě Yale. Máte i v téhle oblasti nějaké novinky?

Založili jsme fond, jehož cílem je hradit veslařům s potenciálem pro zahraniční studium jazykové kurzy a zkoušky. A teď už to dělám napříč celým veslařským světem v České republice. Hledám závodníky v juniorské kategorii i z dalších loděnic, kteří by mohli jít studovat ven. Pak s nimi ladíme, jaké jazykové kurzy a zkoušky by měli absolvovat a kdy. Pomáháme jim tedy s jazykovou výbavou a s veslováním, protože i sportovní výkonnost je pro přijetí důležitá a uchazeč musí mít nějaké výsledky. Od nás z loděnice teď dvě nebo tři dívky odcházejí studovat do Amsterdamu a jednoho kluka mám vytipovaného na Ameriku. Z fondu jsme pak podpořili další dva z jiných klubů, kteří se dostali na americké univerzity.