Signal Festival otevírá českým umělcům cesty do světa

Signal Festival je nejvýraznější českou platformou pro současné digitální, světelné a vizuální umění. V Praze každoročně představuje tvorbu českých i zahraničních umělců, propojuje historické kulisy města s novými technologiemi a přibližuje veřejnosti umělecké formy, které v tradičních kulturních institucích zatím nemají tak silné zastoupení. Právě zahraniční program festivalu vzniká s podporou Nadace PPF.

Z Prahy do všech směrů

Důležitou součástí práce Signal Festivalu je také prezentace českých instalací v zahraničí. Díky agentuře Signal Creative se díla z produkce festivalu představila v řadě evropských i mimoevropských měst – mimo jiné v Londýně, Barceloně, Liverpoolu, Helsinkách, Římě, Bukurešti, Bratislavě, Amsterdamu, Eindhovenu, Dubaji – nebo v Austrálii. Do zahraničí se tak dostaly práce autorů a tvůrčích kolektivů, jako jsou Adam Cigler a Petr Vacek, Petr Nikl a David Vrbík, The Macula, Kateřina Blahutová, Pavel Korbička, David Černý nebo Maxim Velčovský.

Signal zároveň dlouhodobě vytváří prostor pro nejmladší české tvůrce. Do programu zařazuje začínající autory, absolventy uměleckých škol i projekty vzniklé z otevřených výzev. Významnou roli v tom hraje Signal Calling ve spolupráci s PrusaLabem, který už šestým rokem nabízí kreativcům, umělcům a inovátorům technologické zázemí, zkušené mistry i možnost realizovat vlastní instalaci ve větším měřítku. Festival tak v minulosti pomohl na začátku tvůrčí dráhy například Adamu Ciglerovi a Petru Vackovi, Kateřině Blahutové, Lukáši Dřevjanému, nebo Kryštofu Brůhovi.

Zahraniční kurátoři v ateliérech českých umělců

Jedním z nejdůležitějších nástrojů, který pomáhá současné české umění dostávat do světa, je kurátorský program, který Signal Festival spustil v roce 2024 ve spolupráci s Nadací PPF. Jeho cílem je propojit českou uměleckou scénu se zahraničními kurátory, a to v co nejautentičtějším prostředí – přímo v ateliérech umělců. Smyslem není jen jednorázové setkání, ale vytváření trvalých vztahů, které mohou vést k dalším výstavám, festivalovým prezentacím a spolupracím.

Hned v první ročníku programu dorazilo dvanáct kurátorů a kurátorek z renomovaných zahraničních festivalů a uměleckých institucí, mezi nimi například z Ars Electronica v Rakousku, kanadského MUTEK nebo italské Videocittà. Během návštěvy se seznámili s tvorbou českých autorů v sedmi vybraných ateliérech. Své projekty jim představili mimo jiné Krištof Kintera, Federico Díaz, Jan Poš, Kryštof Brůha nebo Lenka Glisníková.

Program rychle přinesl i konkrétní výsledky. Díky navázaným kontaktům se podařilo představit Krištofa Kinteru na berlínské výstavě The Dark Rooms Hotel a Lukáše Dřevjaného na festivalu Llum v Barceloně. Také díky pozitivní odezvě ze strany kurátorů i umělců program pokračoval v roce 2025, kdy Signal zahraničním hostům představil další české tvůrce, včetně Marie Tučkové, Jakuba Chomy nebo Tadeáše Podrackého.

Česká tvorba ve světovém kontextu

Význam kurátorského programu spočívá především v tom, že českým umělcům nabízí možnost vstoupit do širšího mezinárodního dialogu. Osobní kontakty, důvěra a přímá zkušenost s dílem při tom hrají zásadní roli. Návštěva ateliéru často umožňuje pochopit tvorbu autora mnohem lépe než dokumentace nebo jeho portfolio.

Právě proto Nadace PPF podporuje Signal Festival nejen jako významnou kulturní událost pro širokou veřejnost, ale také jako platformu, která pomáhá českému talentu vstupovat do světového kontextu. Zahraniční program přiváží do Prahy výrazné osobnosti současného světelného a digitálního umění a s nimi nové impulzy pro domácí scénu. Aktivity Signal Creative a kurátorského programu na druhé straně otevírají českým autorům cestu ven. Oba směry se vzájemně doplňují: první do Česka přináší mezinárodní inspiraci, druhý pomáhá ukazovat, že současná česká tvorba má světu co nabídnout.

O tom svědčí i zpětná vazba samotných umělců. Zahraniční i čeští autoři oceňují profesionální produkční zázemí, technickou podporu i ambici festivalu srovnatelnou s předními evropskými institucemi. Signal Festival tak posiluje českou scénu jak jejím „exportem“, tak vytvářením podmínek, ve kterých mohou vznikat náročné autorské projekty schopné obstát v mezinárodním prostředí.