ROZHOVORY Z FRANKFURTU: „Úspěch Frankfurtu ukážou překlady současných českých autorů,“ říká kulturní manažerka Pavla Hivert
Skutečný přínos českého hostování na frankfurtském knižním veletrhu se podle Pavly Hivert ukáže až s odstupem několika let. Členka dramaturgické rady české účasti věří, že zahraniční vydavatelé dají větší prostor současným autorům a autorkám. V rozhovoru mluví o významu státní podpory překladů, kterou na ministerstvu kultury před lety zakládala, dlouhodobé spolupráci s německými bohemisty i příležitosti představit čtenářům dosud neznámá jména.
Co může z vašeho pohledu hostování České republiky ve Frankfurtu změnit pro naši literaturu nebo náš knižní trh?
Podle mě především možnost většího poznání české literatury. Určitě se navýší objem překladů české literatury do zahraničí, tomu věřím a doufám, že bude asistence státu taková, aby ty knížky mohly s podporou vycházet dál.
Zkuste si představit situaci za rok od této chvíle. Podle čeho poznáte, že mělo hostování úspěch nebo pozitivní dopad?
Celý proces překladu a vydání publikace přece jenom nějakou dobu trvá, takže bych řekla, že období, na které bychom se měli dívat, je spíš dva roky. V dlouhodobém horizontu bude úspěch představovat navýšení překladů současné české literatury. Pořád totiž převažují překlady nežijících autorů. Ani ti samozřejmě ještě nejsou přeložení všichni, ale já to vidím tak, že bychom se měli soustředit hlavně na současnou literaturu. A myslím si, že díky tomu, jak je prezentace tady ve Frankfurtu uspořádaná a kolik autorů dostalo příležitost, je to možné.
KDO JE
Pavla Hivert
Kvestorka Akademie výtvarných umění v Praze a odborná asistentka na Katedře arts managementu Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se věnuje pedagogické a výzkumné činnosti. Ve výzkumu se zaměřuje na kulturní management, kulturní politiku a nové podnikatelské modely v kreativních odvětvích. Má rozsáhlé zkušenosti s řízením kulturních institucí a projektů. V letech 2008–2025 vedla Institut umění – Divadelní ústav a zároveň byla generální ředitelkou Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru. Expertní zkušenosti využívá při zapojení do odborných orgánů, platforem či hodnotících komisí v České republice i v zahraničí. Je rovněž členkou Sekce kultury České komise pro UNESCO.
Myslíte si, že když se teď zaměříme na německé publikum, je tam potenciál a zájem o české autory a autorky?
Já myslím, že ta spolupráce je dlouhodobá. Od 90. let je tu velmi silná komunita německých bohemistů, kteří s námi spolupracují. Ti samozřejmě představují podstatný element pro to, aby se vůbec nastartovaly překlady, a to se dařilo celou tu dobu. V německém kontextu to určitě znamená posílení nových, neznámých jmen, která podle mě mají šanci získat pozornost. A myslím, že bude fungovat i úvodní projev Radky Denemarkové, která je v Německu a vůbec v německojazyčném prostředí velmi známá, a je to dobrý signál. Německy mluvící část světa je každopádně pro české autory klíčovým teritoriem a zároveň bránou pro následné překlady do dalších jazyků.
Rozhovory z Frankfurtu
Několika osobností spjatých s českou literaturou a kulturou jsme se zeptali na jejich dojmy z frankfurtského knižního veletrhu a na to, jaký přínos pro českou literaturu si od českého čestného hostování slibují. Přečtěte si další rozhovory:
Vratislav Maňák: „V kultuře probíhá obrovský souboj o pozornost“
Podpořený projekt
Hostování ČR na Buchmesse Frankfurt 2026
