Poesiomaty na hradech a zámcích

Proč podporujeme

• Poesiomat je dalším z projektů Ondřeje Kobzy, které oživují veřejný prostor
• upozorňuje na neznámá místa se silným geniem loci, která nesou důležitý kulturní a historický odkaz
• díky umístění několika poesiomatů v zahraničí má projekt i mezinárodní rozměr a zapojuje českou kulturu do světového kontextu

O projektu

Spolek pražského kavárníka Ondřej Kobzy Piana na ulici od roku 2013 rozmisťuje piana a šachové stolky v ulicích, a oživuje tak veřejný prostor českých měst. V posledních letech se intenzivně věnuje také poesiomatům – jukeboxům s básněmi, písněmi nebo vzpomínkami. Vzniklo jich už víc než čtyřicet, a to nejen v České republice, ale i ve světě. V roce 2022 s naší podporou přibyly nové poesiomaty u sedmi zapadlých kostelů v sudetském pohraničí.

Princip poesiomatu je jednoduchý: má kliku, kterou si posluchač vyrobí elektřinu, pak zmáčknutím tlačítka zvolí jednu z dvaceti zvukových stop a za poslechu básně se zadívá do krajiny. Z pohledu kolem se rázem stává jakýsi videoklip, do kterého se mísí přirozené zvuky okolí. Z mluvících trubek zní poezie nebo texty, které jsou spjaté s daným místem. Projekt upozorňuje na zajímavá a silná místa, která ještě ozvláštňuje.

Mezi taková místa patří i hrady a zámky, které jsou v naší zemi oblíbeným cílem výletů. Návštěvníci se sem přicházejí zasnít a nechat se přenést do dávných dob. V zimě jsou hrady většinou zavřené, ale výletníci zajíždí k jejich branám i tak. Mimo jiné i pro tyto chvíle se spolek Piana na ulici rozhodl nainstalovat šest nových poesiomatů v blízkosti našich ikonických památek a připomenout jejich literární, hudební a vůbec kulturní souvislosti.

První z poesiomatů se rozezněl 24. října na zámku Kratochvíle na Netolicku. Básní o Petru Vokovi z Rožmberka, zpívá o pánech pětilisté růže a vypráví vzpomínky na obnovu této renesanční perly jižních Čech. O dva dny později se další rozpovídal před hradem Kunětická hora ve východních Čechách. Nabízí zajímavosti o významném středověkém hradě, básně o kuňkách Ivana „Magora“ Martina Jirouse nebo písně z pohádky Arabela, která se zde částečně natáčela. Začátkem listopadu pak zámek Jezeří v Krušných horách obohatila třetí mluvící roura. Ta přehrává například verše krušnohorského básníka Radka Fridricha nebo hudbu Ludwiga van Beethovena, který tu složil a premiéroval svoji slavnou skladbu Eroica.

V následujících týdnech se poesiomat rozezní ještě u zámku Frýdlant, který posloužil jako inspirace pro Kafkův Zámek, a u Červené Lhoty v jižních Čechách, kde si kolemjdoucí budou moci zazpívat „Zlatovlásko, krásko, chce tě bohatý král...“ Projekt vyvrcholí v prosinci odhalením „haškovského“ poesiomatu u hradu v Lipnici nad Sázavou, který vyroste za hřbitovem, nedaleko hrobu Jaroslava Haška. 

Návštěvníci budou mít další záminku, proč se vydat na tato silná místa. Poesiomaty často vytvoří nové zákoutí, nový pohled, novou úpravu terénu s lavičkou. Umožní tak výletníkům podívat se na staré památky pod novým zorným úhlem a v tom správném odstupu si vychutnat slova, hudbu a myšlenky, které se zrodily v těchto jedinečných lokacích.