Zapojení principů restorativní justice do české legislativy

Proč podporujeme

• restorativní principy by měly být součástí moderní legislativy, která odpovídá současným nárokům společnosti na trestní právo
• jsou pevně zakotveny v právních řádech mnoha vyspělých zemí a jejich rozvoj podporují významné mezinárodní organizace jako OSN, Rada Evropy nebo Evropská unie
• Institut pro restorativní justici dokázal od roku 2019, kdy u nás toto téma bylo na okraji zájmu, mimo jiné zapojit do veřejné debaty několik set odborníků napříč justičním systémem, navázat spolupráci s klíčovými institucemi a zorganizovat mnoho vzdělávacích a osvětových aktivit
• zároveň systematicky přináší inspiraci z evropských států, kde má restorativní justice dlouhodobou tradici

O projektu

Institut pro restorativní justici (IRJ) vznikl v roce 2019 a od té doby usiluje o zakotvení restorativních principů v našich zákonech, rozvíjí restorativní programy, které pomáhají obětem trestných činů, jejich blízkým, ale i pachatelům, a současně pracuje na tom, aby se téma restorativní justice stalo součástí veřejné debaty a vstoupilo do širšího povědomí.

Současné trestní řízení se primárně soustředí na potrestání pachatele, méně už na jeho nápravu a zároveň nenaplňuje potřeby oběti. Nastavený systém nereflektuje potřeby účastníků trestního řízení ani dalších osob zasažených trestným činem a celé společnosti. Neřeší důsledky trestného činu ani jeho příčiny. Restorativní justice směřuje k naplnění potřeb oběti, k aktivnímu a odpovědnému postoji pachatele, k vytvoření bezpečného prostoru pro dialog a k zapojení všech, kterým trestný čin vstoupil do života. Principy respektu, reintegrace či dialogu jsou nezbytnou součástí takového chápání spravedlnosti a jsou také pevně zakotveny v právních řádech mnoha vyspělých zemí. Rozvoj restorativní justice podporují OSN, Rada Evropy i Evropská unie. Centrem dění v této oblasti je Evropské fórum pro restorativní justici se sídlem v Belgii.

Vizí IRJ je restorativní justice dostupná pro každého, v každé fázi trestního řízení. Vede dialog o podobě trestního práva pro budoucí dekády a podporuje hledání jeho nové, moderní vize, která odpovídá dnešním nárokům společnosti na trestní právo. Restorativní služby mají mít v právním systému stabilní místo a povědomí o nich se má zvyšovat u institucí, odborné i široké veřejnosti. Díky tomu se může začít pozitivně promítat do legislativy a celkově podporovat společenskou soudržnost.

V letošním roce institut s naší podporou vydal Příručku pro restorativní praxi, která je výsledkem spolupráce s více než padesáti odborníky aktivními na různých pozicích a úrovních v rámci trestního řízení, sestavil legislativní návrh na zavedení principů restorativní justice do základních zásad trestního řízení, řídí pilotní projekt restorativních setkání ReSet ve vybraných věznicích a aktuálně pracuje na získání akreditace ministerstva spravedlnosti pro vlastní restorativní program. IRJ stojí také za dokusérií #zOčídoOčí, která mapuje příběhy lidí, jimž vstoupil do života trestný čin, a ukazuje, jak jim následný dialog pomohl situaci zvládnout.