O projektu
Kurt Gebauer patří mezi nejvýznamnější současné české umělce, což potvrdila i nedávná retrospektivní výstava jeho životního díla v Národní galerii v Praze. Dlouhodobě se také zabývá veřejným prostorem jednak ve veřejných diskusích jako jeden z nejaktivnějších zastánců jeho kultivace, jednak jako tvůrce. Jeho realizace jsou přitom vysoce ceněné nejen u nás, ale i v zahraničí.
Monumentální socha Obřího trpaslíka, která podle jeho návrhu vzniká od roku 2017 na návrší nedaleko města Hořice v Podkrkonoší, se po dokončení stane největší volně stojící sochou v České republice. Je sestavena z obrovských bloků Hořického pískovce a její celková výška přesáhne deset metrů. Nejde přitom o žádný samoúčelný rekord, naopak – měřítko tu přímo souvisí s obsahem. Myšlenka na realizaci tohoto díla vznikla na Hořickém sochařském sympoziu, u jehož počátků v šedesátých letech minulého století stál právě i Kurt Gebauer jako absolvent zdejší proslulé kamenosochařské školy. Když se v roce 1995 sympozia opět účastnil jako host, padl v diskusích s ním nápad postavit podle jeho návrhu největší pískovcovou sochu v Česku. Z jeho bohaté tvorby byli v té době zvláště populární trpaslíci, kteří bořili zažitou představu kýčovitých zahradních dekorací nejen zásadní vizuální proměnou, ale také jejich zasazením do kontextu tehdy již minulé politiky. Když tedy padlo rozhodnutí stavět sochu trpaslíka podle návrhu Kurta Gebauera, nemohlo se v duchu absurdnosti jeho předchozích děl v této oblasti jednat o nic menšího než o Obřího trpaslíka. Trpaslíci z podstaty věci symbolizují něco malého až miniaturního. Zvětšený trpaslík se v Gebauerově interpretaci stává částečně ironickou, ale zároveň i oslavnou metaforou českého národa, který je sice malý, ale přesto dosáhl a dosahuje úspěchů i ve světovém měřítku. Zároveň bude absurdita sochy trpaslíka, který je obří, nadčasovou připomínkou absurdity několika desetiletí rádoby světlých zítřků, jež náš národ postihly ve 20. století.
Monument je výjimečným a ojedinělým sochařským dílem i proto, že zřejmě uzavírá končící éru pískovce jako jednoho z nejvýznamnějších materiálů sochařské tvorby. A právě umístění tohoto uměleckého díla u Hořic v Podkrkonoší bude připomínkou kamenosochařských tradic tohoto kraje.
Podstatným rysem stavby sochy Obřího trpaslíka je způsob jejího financování. Okrášlovací spolek Rašín, který navazuje na spolkové tradice 19. a první poloviny 20. století, pokrývá veškeré náklady výhradně z peněžních darů soukromých mecenášů, z veřejné sbírky, vlastních prostředků členů spolku a za nepeněžní podpory soukromých subjektů. Loni pokročila stavba do výšky šesti metrů a v polovině tohoto roku bude trpaslíkovi chybět už pouze čepice. Ta představuje nemalý technický problém. Pískovcový blok potřebný k jejímu zhotovení totiž objemem a hmotností (20 metrů krychlových a zhruba 40 tun) násobně přesahuje parametry bloků, které se v lomech běžně těží, a pro dodavatele bude zcela výjimečnou výzvou. Právě tuto závěrečnou fázi stavby sochy jsme se rozhodli podpořit darem z prostředků Nadace PPF.