Příběh sochy robota, který drží nad hlavou lebku posledního člověka a představuje tak memento pro lidstvo v dnešní přetechnizované době, se začal psát už v roce 2017, kdy sochař Jaroslav Róna pořídil 33tunový blok mimořádně kvalitní liberecké žuly. O čtyři roky později váží dílo, které z něj vzniklo, „pouhých“ 16 tun. A před týmem Marka Vocela, který stojí za projektem, jehož cílem je vystavit sochu na odložené světové výstavě Expo 2020 v Dubaji, je doslova nelehký úkol – dostat sochu po trase dlouhé víc než čtrnáct tisíc kilometrů na její stanoviště v areálu Expa.
Šestajovice–Dubaj rekomando
Světová výstava sice začíná až 10. října, ale pořadatel vyžaduje, aby všechny exponáty byly na svém místě do konce července, protože poté bude výstaviště až do zahájení uzavřeno kvůli bezpečnostním a zátěžovým testům a dalším provozním nezbytnostem.
Plán trasy z Šestajovic kousek za Prahou, kde se nachází kamenická dílna, v níž robot spatřil světlo světa, do Dubaje musí zkombinovat tři dopravní prostředky. Na kamionu se socha odveze do Uhříněvsi, odtud vlakem do Hamburku, kde se přeloží na nákladní loď a popluje kolem Evropy, přes Gibraltar, Středozemní moře, Suezský průplav a okolo Arabského poloostrova až do přístavu Jebel Ali v Dubaji.